BANGKOK - BUDDHA KAM SE PODÍVÁŠ

Před odletem do Bangkoku jsme od přátel, kteří již město navštívili, dostávali dva druhy informací a dojmů. První skupina říkala, že se zde nevyplatí zdržovat ani na chvíli, že je to špinavé město plné betonových stavení. Druzí byli naopak nadšení. „V Bangkoku to žije!“ povídali nám. Byli jsme zvědaví, jaký dojem udělá město na nás. Zatím jsme ve městě strávili jen o něco více, než týden. Příliš málo na to, abychom mohli dokonale zhodnotit všechny jeho aspekty a krásy. Přesto však už víme, že je to místo, kde to tepe, ať je den, nebo noc. Po silnicích se zde bez přestávky valí tisíce všemožných dopravních prostředků, různými směry kličkují mezi obřími mrakodrapy, po nekonečných betonových nadjezdech, okolo zářících nákupních center, nebo skrze menší ulice v centru města. Celá tato všudypřítomná kulisa ve vás vyvolává pocit, že jste v neustálém shonu a pokud zrovna někam necestujete, nejspíš byste měli! V kontrastu s tímto zážitkem jsou zde malé oázy klidu. Buddhistické chrámy, většinou oddělené zdmi od každodenního shonu. Jak velký klid a prostor pro meditaci mnichů v nich bude, záleží na množství turistů, kteří chrám objevili a přišli si zde pro ty nejexotičtější úlovky do svých zrcadlovek. Možností je nespočet, v celém městě jich je na čtyři stovky a oblíbenou turistickou aktivitou, kterou doporučuje snad každý tištěný průvodce je tzv. „Temple tour,“ celodenní prohlídka různých svatostánků Buddhy. Na doporučení kamarádky Mint, která nám byla průvodkyní, jsme zvolili tři nejzajímavější a vydali se vstříc objevování všech variací na sošky Buddhy.V tom největším, Golden Temple, nás přivítaly nekonečné davy převážně čínských turistů, prahnoucích po spatření toho nejzlatějšího z chrámů, stejně jako nejsmaragdovějšího z vyobrazení Buddhů. Překvapením byly obvodové stěny chrámů, se kterými si dali kdysi velikou práci – v délce dvou kilometrů detailně vyobrazují příběh z Ramajány, dávného indického eposu. V sousedním chrámu Wat Pho se zase nikomu do záběru nevěšela největší socha ležícího Buddhy pod střechou. Možná proto bylo toto místo mnohem klidnější a nezkažené davovým turismem. A to i navzdory tomu, že je považováno za místo vzniku legendární thajské masáže a tradiční národní medicíny. Naši tour jsme zakončili u chrámu, který byl naneštěstí v rekonstrukci, a tak jsme raději nakrmili hladové ryby v místní řece a vydali se do víru nočního života na údajně nejlepší thajský Pad Thai. Peťka, expertka na tento nepálivý pokrm už ale dávno ví, že mnohem lepší dělají v pouličním stánku v našem malém městě Buayai. Pokud Vám někdo tvrdí, že Bangkok je město plné betonu, shonu a ruchu, má pravdu. Neznamená to ale, že zde není co objevovat. Proto už se těšíme na naši další návštěvu, až poznáme plovoucí trhy, nebo čínskou čtvrť. Zůstaňte v kontaktu, již brzy o nich přineseme další články. ​

​ [if !supportLineBreakNewLine] [endif]